O "papírových" plenách

O " papírových" plenách.. když už řešíme ty chemikálie ( aneb kdekdo řeší opalovák, který má dítě na pokožce jen chvíli a jen v létě, ale ne pleny, které má na zadečku několik let, každý den, až 24 hodin)

Složení jednorázových plen

Dalším potenciálním zdrojem rizika je samotný gelový absorbér. V dostupných zdrojích se uvádí, že kontakt polyakrylátu sodného s kůží může vyvolat podráždění, mokvání, horečku. V r. 1985 se přestal používat při výrobě tamponů jakožto zdroj toxického stafylokokového šoku, pozření 5 g této látky může dítě i zabít.... V r. 2000 proběhla v Anglii odborná analýza 5 nejznámějších typů jednorázových plenek, v každém z nich bylo objeveno stopové množství tributyl cínu, toxické organokovové chemikálii, která působí škodlivě na nervový a hormonální systém. Množství bylo sice malé a možná i tato chemikálie v takovém minimálním množství není škodlivá, ale jestliže má dítko na sobě plenku 24 hodin po 2 roky, je vystaveno působení této látky nakonec déle než povoluje limit WHO (Světová zdravotnická organizace).

Pro ochranu prádla je v plence nepropustný polyethylen, vnitřek je tvořen savým jádrem z buničiny, pro zvýšení nasákavosti je přidám gelový superabsorbér polyakrylát sodný, nejspodnější vrstvu tvoří propustný polypropylen. Polyethylen i polypropylen patří mezi plasty, polyethylen je vlastně mikrotenový sáček... výrobci nám garantují prodyšnost pleny, ale může kůže dýchat přes mikrotenový sáček? Odpovědí může být právě nárůst výskytu již zmíněné plenkové dermatitidy. Vlhko, teplo pod plenkou vede k maceraci kůže, změně kyselého pH kůže a přemnožení bakteriální mikroflóry. Navíc, ač je nebo není suchý zadek v jednorázovce, kůže stejně do kontaktu s močí přichází, řada bakterií vyskytující se na povrchu kůže má tzv. ureázovou aktivitu, štěpí močovinu na amoniak, ten nám pak tu kůži pěkně dráždí. Pokud dítko nepřebalujeme v rozumných intervalech (pediatři doporučují á 3-4 hod, když není stolice), tak je vymalováno a to na rudo.

A není riziko jen z přestupu chemických látek. Jiná studie, provedená v Německu na Kielské univerzitě a publikovaná též v r. 2000 poukazuje na výskyt o 1-2 st. vyšší teploty šourku u chlapečků v jednorázových plenkách. O nutné nižší teplotě (než je teplota těla) pro správný vývoj spermií netřeba nijak polemizovat, pokles množství spermatu za poslední roky je též všeobecně znám, fakt, že se na tom podílí těsné oblečení, ve kterém se varlata přehřívají je nesporný, tak proč by to mělo být jinak u dobře těsnící neprodyšné plenky... Dle pediatrů nyní narůstá počet infekcí močových cest, převážně u děvčátek. Ženské pohlaví má přeci jenom trochu kratší močovou trubici, a tak přestup bakterií ze znečištěné pleny pro ně není nijak obtížný.

V neposlední řadě jednorázová plenka nám nezajistí to správné široké balení nutné pro správné postavení kyčliček. A ekologie? Ano, i ta je pro mne důležitá, přinejmenším proto, že díky zhoršujícímu se životnímu prostředí a životnímu stylu přibývá počet dětí trpící na alergická onemocnění. Ne nadarmo se o alergii říká, že je to neinfekční epidemie dnešní doby.

zdroj: Missorka - https://www.baby-cafe.cz/modules.php…

A dále pár slov z Ekolistu:

Nebezpečné chemikálie v plenkách

Jako by to všechno ještě nestačilo, současný vědecký výzkum začíná poukazovat na jiná potenciální nebezpečí spojená s jednorázovými plenkami. V roce 2000 objednala WEN odbornou analýzu pěti nejznámějších typů jednorázových plenek: Pampers, Huggies, Sainsburry’s, Boots a Benetton.

V každém z nich bylo nalezeno stopové množství tributylu cínu, toxické organokovové chemikálie. Ačkoli množství bylo nepatrné, děti mu mohou být vystaveny až 3,6krát déle, než doporučuje limit Světové zdravotnické organizace. Tributyl cínu se používá na lodích, kde zabraňuje přichytávání přílipek, při výrobě některých plastů a je znám jako látka, která poškozuje pohlavní hormony.

Zjistilo se, že tato chemikálie vyvolává změny v pohlavním chování korýšů, a panují obavy z toho, že by tomu tak mohlo být i u lidí. Proto se postupně po celém světě používání této látky zakazuje. Ačkoli Ann Linková, koordinátorka WENu, zdůrazňuje, že nikdo neví, nakolik se tato chemikálie vstřebává dětskou pokožkou v plenkách, má vážné obavy: „Jsme velmi znepokojeni tím, že se výrobek prodává a používá v péči o novorozence, přestože výrobce ví, že obsahuje látku, která i v nepatrném množství může narušit hormony. Tributyl cínu je chemikálie, která by se vůbec neměla vyrábět, natož aby se vyskytovala v dětských plenkách.“

Výrobci jednorázových plenek reagovali tím, že popřeli jakoukoli přítomnost této chemikálie nebo tvrzením, že tak malé množství nepředstavuje žádné riziko. „Jednorázové plenky jsou zcela bezpečné,“ říká Asociace výrobců absorpčních hygienických výrobků. „Všichni výrobci se shodují v tom, že tributyl cínu by se v dětských plenkách neměl vyskytovat, a pokud se nějaké stopové množství našlo, učiní vše proto, aby se ho podařilo odstranit.“

Mužská neplodnost

Jiná studie, publikovaná na podzim roku 2000, naznačuje, že jednorázové plenky by mohly být příčinou jiného problému – mužské neplodnosti. Existuje celá řada důkazů, které napovídají, že se v rozvinutém světě snižuje u mužů průměrné množství spermatu. Výzkum upozorňuje na to, že od konce 60. let pokleslo téměř o polovinu a dosud klesá každoročně asi o 2 %.

Tým pediatrů z univerzity v německém Kielu nedávno objevil, že uvnitř jednorázových plenek se chlapecká varlata přehřívají. Aby se varlata řádně vyvíjela, musí mít nižší teplotu, než je průměrná teplota lidského těla. Z toho důvodu také visí mezi nohama.

Lékaři měřili teplotu šourku u 48 zdravých chlapců ve věku do 55 měsíců. Zjistili, že pokud děti nosily jednorázové plenky, teplota byla vždy vyšší než v případě, kdy měly plenky látkové. „Fyziologické ochlazování varlat je v případě použití jednorázových plenek ztlumeno a často nefunguje vůbec,“ konstatují lékaři.

Lékaři ověřovali hypotézu, kdy „vystavení varlat vyšší teplotě po dlouhou dobu během raného dětství jako výsledek používání moderních jednorázových plenek s plastovým okrajem může hrát důležitou roli v poklesu kvality semene a ve stále častějším výskytu rakoviny varlat v dospělém věku.“ Ačkoli bude třeba tuto teorii ještě ověřit, počáteční výsledky jsou znepokojivé.

Průmysl vše opět zpochybňuje. „Neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly východiska této studie, jež se tak jeví jako nepravděpodobná,“ ujišťuje Peter Stephenson z Asociace výrobců hygienických absorpčních výrobků. „Bezpečnosti našich výrobků přikládáme mimořádnou důležitost.“

Takže mezi čím volíme, když jsme zvážili veškerá fakta? Na jedné straně stojí varianta nákladná, znečišťující, náročná na zdroje, produkující množství odpadů, potenciálně toxická a výhodná pro nadnárodní společnosti. Na straně druhé alternativa levnější, bavlněná, s málem odpadů, s rozumným nárokem na zdroje, ekologicky přijatelná a prospěšná malým firmám – vyžadující však obdobnou péči, jakou zahrnujeme své spodní prádlo.

Máme vůbec na vybranou?

Zdroj: https://ekolist.cz/zprava.shtml?x=97986